Oxid siřičitý ve víně

Oxid siřičitý volný – má ve víně dvě funkce, konzervační, tj. Volný a vázaný oxid siřičitý tvoří dohromady celkové množství SOve víně. Z hlediska působení ve víně je důležitý obsah volného SOve víně. Působení volného SOve víně závisí na pH vína.

Ve vinném moštu a víně se vyskytuje jako volný, vázaný, molekulární a endogenní. Jak se oxid siřičitý do vína a vinného moštu přidává, jak reaguje a jaké jsou jeho účinky?

Téměř na každé etiketě na lahvi vína je napsáno poněkud neromantické upozornění „obsahuje oxid siřičitý či siřičitany“. Používání oxidu siřičitého se ocitlo ve středu pozornosti nejen kvůli možnému dopadu na zdraví, ale i proto, že sílí tlak na výrobu vín jen s minimálními zásahy. I přesto, že je SOjedovatý a vysoce dráždivý plyn, je ve. Ve víně se vyskytuje ve dvou formách: jako volný a jako vázaný. Součet obou hodnost se nazývá veškerý oxid siřičitý.

Jeho množství není zákonem omezeno. Vázaný oxid siřičitý vzniká vázáním volného oxidu siřičitého na látky. Přečtěte si, proč se ve víně používá síra neboli oxid siřičitý.

K této výrobě se připravuje buď spalováním síry nebo pražením pyritu a poté se katalyticky oxiduje na oxid sírový, jehož rozpouštěním ve vodě vzniká kyselina sírová. Jako katalyzátor se nejčastěji používá oxid vanadičný. Molekulární SO je extrémně účinné antibiotikum, které postihuje většinu mikroorganismů (včetně divokých kvasinek), které mohou vést k poškození vína. I přes všechny pozitivní vlastnosti, kterými oxid siřičitý (SO2) při výrobě vína disponuje, může být jeho přítomnost příčinou některých zdravotních rizik a alergických reakcí u citlivých jedinců. Hledají se proto zdravější alternativy a technologické postupy, které vedou ke snížení koncentrace SOve víně.

Kromě toho se přidávání SOdo vína a moštu. Ve víně působí jako konzervant (brání množení mikroorganizmů) a antioxidant (váže na sebe kyslík ve víně a zabraňuje tak jeho oxidaci). Ve skutečnosti není řešení přítomno kyselina sírová a hydratované molekuly SO2. Plynný oxid interaguje lépe s. Jedná se o bezbarvý, ostře štiplavý, toxický plyn s teplotou varu –1°C.

Je rozpustný ve vodě i víně , přičemž jeho rozpustnost klesá se stoupající teplotou vody. Ve vodném roztoku tvoří oxid siřičitý kyselinu siřičitou (H 2SO 3). Bez něj by víno bylo unavené, mdlé a bez dlouhé životnosti. Avšak při nadbytečném přesíření může absolutně negativně dominovat ve vlastnostech vína.

Použití Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Pokud vinař prodává nahodile a nezná délku ležení na lahvi před konzumací, tak musí použít velké množství konzervantu. Jejich výsledkem je pak alkohol a oxid uhličitý.

V dalších krocích pak dochází k tzv.

Při stáčení jsou pa všechny nečistoty a nežádoucí látky z vína odstraněny. Kyselina citrónová, která je také v menším množství ve víně , je ostrá v chuti a její přidávání je do vína zakázáno. Kyseliny ve víně vznikají také mikrobiální činností. Jde hlavně o kyseliny mléčnou, octovou a máselnou.

Aromatické látky Jsou obsaženy především ve slupkách hroznů.