Oxid siřičitý v potravinách

Oxid siřičitý brání zničení kyseliny askorbové v ovoci a ovocných džusech. Použití Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Poměrně složité označení je odrazem skutečnosti, že siřičitany zahrnují značné množství látek, a proto se pro srovnání používá přepočet na obsah poměrně známého kysličníku siřičitého (SO ). Zabraňuje rozšiřování bakterií a plísní.

Niči vitamíny v potravinách , proto by se neměl používat do masa a do potravin, které jsou zdrojem vitamínu A, B1.

V ovoci a ovocných džusech brání zničení kyseliny askorbové. Oxid siričitý je konzervačné činidlo, antioxidant a činidlo zabraňujúce hnilobe s označením E220. Ide o plyn, ktorý sa vyrába spaľovaním síry a používa sa ako rastlinné bielidlo na zabránenie zmeny farby zeleniny a ovocia, tiež ako bieliace činidlo a ako dezinfekčný prostriedok v pivovaroch.

V potravinárském průmyslu se chemické látky, jinak známé jako éčka, označují dle schémy EXXX, přičemž XXX reprezentuje číselný kód. V hlavní roli: oxid siřičitý. Díky svým vlastnostem hraje oxid siřičitý (SO 2) při výrobě vína důležitou roli.

Má jednak antibakteriální účinky - omezuje růst patogenních mléčných, jablečných a octových bakterií, které svými metabolity „kazí“ víno, a také divokých a vinných kvasinek. V menší míře se užívá i jako konzervační činidlo (např. strouhaný křen v kyselém nálevu).

Pokud se zajímate o přídatné látky a aditiva, lidově řečeno Éčka v potravinách , jste na správném místě. Naleznete zde kompletní seznam všech Éček s podrobným popisem a jejich skóre dle případné škodlivosti ( stupnice škodlivosti zde ). E2( oxid siřičitý ) je konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí. Neměl by se používat do masa a do potravin, které jsou zdrojem vitamínu A, B jelikož ničí vitamíny v potravinách. Taktiež je rozšírený v potravinárstve napríklad ako antioxidačná látka pri konzervácií sušeného ovocia, zemiakových výrobkov a pod. Síce pri spaľovaní síry uniká oxid siričitý smerom hore, ale po ochladení, t. C má hustotu väčšiu ako vzduch.

Typicky v povolenému potravinách nepřekročí 1miligramů na kilogram, ale, napříkla v některých vín, může být přítomen více než 2ml na litr oxid siřičitý - a to je mnoho. Jedná se o potravinový alergen. Její přítomnost v potravině musí být vždy zvýrazněně uvedena ve složení.

Podílí se na rozkladu některých vitaminů (B1). V USA se proto nesmí používat v potravinách , které se považují za zdroje tohoto vitaminu. Vysoké dávky siřičitanů způsobovaly u pokusných zvířat různé potíže.

Především se jednalo o nedostatek thiaminu (vitaminu B1), dále průjem, snížené přírůstky na váze ( disiřičitanu sodného ve stravě) a anémii (). A L-arginin se poté v těle přemění na oxid dusnatý. Z přírodních zdrojů se L- citrulin nejvíce vyskytuje ve vodních melounech.

Další, velmi častá látka v přípravcích na podporu erekce či v před tréninkových suplementech.

V těle se těžce absorbuje, přesto lze po požití detekovat stopové množství látky v krvi, v mozku nebo ve žlázách. Největší množství se koncentruje v lymfatických uzlinách a plicích. Výsledky studií v literatuře uvádí, že po strávení kg tohoto barviva by neměly nastat žádné negativní projevy. Proto je dobré před konzumací ovoce opláchnout horkou vodou. Při nákupu se vyplatí sáhnou po ovoci v bio kvalitě, ačkoli ne vždy to znamená, že oxid siřičitý neobsahuje.

Ke konzervaci jídla se používají nejčastěji antimikrobiální látky, které brání mikroorganismům a houbám v rozkladu sacharidů obsažených v potravě. Jako antimikrobiální konzervanty se nejčastěji používají propionát vápenatý , dusičnan sodný , dusitan sodný , siřičitany ( disiřičitan sodný , hydrogensiřičitan draselný ), oxid siřičitý a disodná sůl EDTA.