Další způsob je akumulace tepla v sudech se zavlažovací vodou či v jiných nádržích ve skleníku , v kterých voda v noci pomáhá udržet přijatelnou teplotu vzduchu a zahřátá poslouží k závlaze pěstovaných rostlin, které bychom i tak studenou vodou neměli nikdy zalévat. Vnitřní akumulace tepla bude zajištěna umístěním akumulační stěny z lávových kamenů vyskládaných ve fabionovém koši o šířce 4m po obvodu tří stěn skleníku. Možností, jak uchovat příznivé tepelné podmínky ve skleníku , je celá řada. Záleží samozřejmě na skladbě druhů, které v něm pěstujete.
Některým stačí pouze to, když zamezíte teplotám pod nulou, jiné vyžadují aktivní přitápění během celé zimy. V těchto dnech se pomocný zdroj tepla hodí, pokud chcete mít rostliny v optimálním teple. Při vysoké světelné intenzitě (přímé záření kdy svítí slunce) mohou teploty ve skleníku dosahovat maximálně až 30°C. Spodní hranice v noci nebo časně na jaře činní 10°C. C, při nižší teplotě je ztížen příjem fosforu, pro rajčata zvláště důležitého.
Teplota půdy by měla být min. Proto ji buď každoročně, ob rok nebo jednou za několik let vyměňte až do hloubky šedesát centimetrů. Do nového substrátu přidejte hodně vyzrálého kompostu, který poslouží jako výživa po celou sezonu. Nevím, o jak velký skleník jde, objemná nádrž s vodou vyžaduje plošně dost prostoru.
Myslím, že piliňáky kamna někde v rohu by byla také vhodným a úsporným řešením. Světlo jimi projde a zůstane stále jen světlem, třeba se jen nějak při jejich průchodu zlomí. O ohřáté předměty se ohřeje vzduch ve skleníku a sklo zabrání vyzáření tepla do prostoru mimo skleník, protože vlnová délka tepla mu neumožní průstup sklem, od skla se odrazí zpět do skleníku. Akumulace ve skleníku obecně zvyšuje jeho účinnost.
Zatímco v době, kdy je všude kolem ještě zima, z většího tepla ve skleníku těžíme. Ovšem v létě je zapotřebí zvážit jeho zastínění. Zastínění skleníku může totiž ochránit vše, co je uvnitř, před přílišným horkem.
Taková cihlová cestička má totiž taky své účely! Aby nebylo ve skleníku bláto při zalévání a pak pro akumulaci tepla. Samozřejmě lze využít i jiné materiály jako ploché kameny, trámky, prkna nebo jen zamulčovat slámou. Fantazii se meze nekladou! Vytápění skleníků má své nesporné výhody, počítejte s ním však už při samotném plánování.
Ve skleníku , kde se topí, vám pak spousta rostlin může dělat radost celou zimu. Jde především o již zmíněný přívod elektřiny, která bývá nejčastějším zdrojem pro výrobu tepla. Nejjednodušším zařízením, ve kterém se mění sluneční záření v teplo, je skleník. Pak je výhodné prostor využít pomocí polic. Skleníkové regály či parapety mohou být hliníkové, ocelové, postavené z betonu, cihel i dřeva.
Zásadní je stabilita, protože vlhká zemina má velkou hmotnost. Kovové parapety mohou být i součástí skleníkových stavebnic. Zeleninu ve skleníku lze pěstovat dvěma způsoby. Buď přímo ze semen, což je ale možné pouze u některých druhů zeleniny (jako je třeba petržel, mrkev, salát), nebo ze sazeniček. Ty si můžete buď koupit, nebo ještě dříve než se začnou prodávat, sami předpěstovat doma za oknem.
Pro hodnocení materiálů (sklo nebo polykarbonát) z toho plyne jednoduché kritériumateriálem by mělo pronikat do skleníku co nejvíce krátkovlnného světla (viz. výborná světelná propustnost skla) a zpátky ze skleníku prostupovat co nejméně dlouhovlnného tepla (lepší izolační vlastnosti polykarbonátu).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.